Bezobslužné informační stanoviště – BIS
GPS: 49°53’18.55″ N, 15°39’47.63″ E
Informační systém pro návštěvníky Železných hor a pro geoturisty je v plenéru na území CHKO Železné hory a Národního geoparku Železné hory rozdělen do několika úrovní. K základním prvkům patří Bezobslužné informační stanoviště – BIS. Výběr lokality pro umístění BIS nebyl náhodný, musí splňovat vždy mnoho kritérií, která reprezentují vždy jedno z pěti témat, obsažené v logu projektu GVO a Geoparku Železné hory.
Pro umístění BIS s tématem prvohory – paleozoikum – bylo zvoleno blízké okolí kostela a skály ve Vápenném Podole.
Lokalita se nachází ve východní části chrudimského staršího paleozoika, v místech vápenopodolské synklinály, která je nyní interpretována jako soustava tektonicky omezených ker s šupinovitou stavbou. Jedná se o komplex sedimentů, místy postižených slabou metamorfózou, ve kterých se objevují i žilná magmatická tělesa, typu minet. V místě lokality se vyskytují sedimenty devonského stáří ve vývoji tzv. podolských vápenců, které tvoří jádro vápenopodolské synklinály. Petrologicky se jedná o světlé bělošedé vápence, místy i pestrobarevné krystalické vápence. Horninové komplexy byly v minulosti otevřeny velkým jámovým lomem, který se nacházel v prostoru mezi kostelem a silnicí Vápenný Podol – Prachovice. Na bázi lomu se nacházelo jezírko s uhličitou vodou. Surovina se zpracovávala ve vápence, jejíž zbytky se nacházejí pod kostelem. V současnosti je lom rekultivován a zavezen výsypkou nebilanční suroviny z lomu Prachovice, tím byla ukončena téměř 400 letá historie dobývání vápence v blízkém okolí Vápenného Podola a těžba se přesunula do lomu u Prachovic. V blízkosti kostela se nachází největší z posledních přirozených skalních výchozů v obci. Dále byl v obci od 17. století využíván pramen uhličité vody, který sloužil Lázním svatého Václava, jejichž historická budova se dosud zachovala. Vápence byly využívány nejenom pro výrobu vápna, ale i pro drobné kamenické výrobky (valchy, pomníky), v ojedinělých případech i pro ušlechtilou sochařskou činnost (kostelní oltáře).
Putování za prvohorami je proto nejlépe začít z Vápenného Podola.
BIS se sestává z dřevostavby, ve které je instalováno pět tabulí s obecným rozvedením tématu prvohory. Na nich jsou i odkazy na devět geotopů v Železných horách, kde byly zabudovány informační tabule s odkazy na blízké fenomény souvisejícími s obdobím, ve kterém došlo k velkému rozvoji života (kambrium až devon) a převratným událostem, kdy život naopak téměř zanikl (konec ordoviku, perm).
V okolí dřevostavby jsou rozmístěny horninové bloky z území Železných hor, které zahrnují 17 dostupných ukázek z 10 lokalit. Jedná se slabě metamorfované sedimenty a vulkanity. Horninové bloky jsou většinou naleštěny a vždy opatřeny pylonem s komentářem o původu a složení horniny, který je opatřen i barevnou mikrofotografií. Na blízké vápencové skále je na straně ke kostelu umístěna kovová tabulka s nápisem VÁPENEC, v její blízkosti je část skály naleštěno.
Struktura BIS umožňuje návštěvníkům (geoturistům) Železných hor snadnější orientaci a výběr dalších lokalit.