Prosetín

Vyvřeliny (plutonity)

lokalita 21

Kde jsme?

GPS: 49° 49′ 51.37″ N, 15° 56′ 51.47″ E

 

Nacházíme se ve východní části Národního geoparku Železné hory, ve východním výběžku žulového srdce Železných hor, tvořeným zvlněnou krajinou s oblými kopečky. Areál blízkého kamenolomu slouží nejenom jako zdroj suroviny, ale odkrývá zajímavé geologické fenomény.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, která je zde tvořena železnohorským plutonickým komplexem. Pozornost budeme tedy věnovat horninám, které jsou součástí složitého magmatického tělesa, utuhlého v hlubinách, jež se působením geologických sil a geologického času dostalo až k zemskému povrchu.

Co tu bylo?

- 350 – 300 miliónů let

Karbon a počátek permu (pátý a šestý útvar prvohor) jsou neklidným obdobím velkých horotvorných pochodů (variské vrásnění). Postupně dochází ke srážce dvou kontinentů – severní Laurasie a jižní Gondwany (naše území se nachází při jejím okraji), čímž vzniká superkontinent Pangea. Naše území se stává součástí velkého pásemného pohoří tzv. variscid (hercynid), které se obloukovitě táhne z míst dnešního Španělska přes jižní Anglii, Francii a Německo do střední Evropy, které se stanou pevným základem českého masivu. Horotvorné pochody zohýbají, rozlámají a posunou masy již existujících hornin a vyvolají velké výstupy žhavého magmatu. Některé magma se po existujících hlubokých puklinách dostane až k zemskému povrchu, některé zůstane na své cestě vzhůru pod povrchem a vytvoří velká bochníkovitá tělesa.

Co je tu dnes?

Horniny v okolí Prosetína jsou součástí železnohorského plutonického komplexu, což je zhruba trojúhelníkovité horninové těleso rozkládající se mezi Sečí na východě, Skutčí na severu a Trhovou Kamenicí na jihu.

Nacházíme se v jeho severovýchodní části, která je tvořena mladším nasavrckým plutonem. Obecný název přítomných hornin, používaný hlavně z kamenického hlediska je skutečská žula.

Geologicky se jedná o skupinu hornin řady granodiorit – tonalit – křemenný diorit, které jsou prostoupeny tělesy nebo žílami světlých granitů (žul).

Základní hornina je jemně až střednězrnitá tmavě šedá až šedomodrá, hlavními světlými minerály jsou živec (minerál ze skupiny silicitů), křemen (minerál ze skupiny oxidů), tmavé minerály jsou zastoupeny biotitem (lesklé šupinky, minerál ze skupiny silicitů) a amfibolem (černozelený minerál ze skupiny silicitů). Tektonické postižení zdejších hornin není velké, je možné vylamovat velké bloky masivní horniny.

Co ovlivnil člověk?

První kameníci opracovávali nejdříve povrchové balvany, na kterých se učili využívat přirozené štěpnosti žuly a zpracovávali kámen na jednoduché výrobky denní potřeby (prahy domů, žlaby pro dobytek, plotové sloupky, patníky). Často se rekrutovali z rolníků.

Ve větší míře se začalo využívat místní přírodní bohatství zhruba od konce 19. století.

Rozvoj těžby byl ovlivněn stavbou železniční dráhy Pardubice – Německý (Havlíčkův) Brod, která potřebovala velké množství kamene. Další rozmach těžby souvisel s příchodem vídeňských podnikatelů do Skutče, kteří začali expedovat ve velkém žulové kostky pro dláždění měst.

Nacházíme se v místech, kde byl otevřen jeden z prvních žulových lomů v Železných horách (podle rolníka Františka Holce se jmenuje Holcův lom).

Po obou světových válkách začal kamenický průmysl upadat a dnes se v okolí Prosetína nachází mnoho opuštěných a zatopených lomů, které se staly nedílnou součástí krajiny. Další jámový lom – Zachův lom byl v 90. letech 20. století vrácen potomkům původních majitelů. Těžba kamene probíhá vylamováním poměrně velkých bloků hornin, které se dále zpracovávají na obkladové desky, obrubníky a dlažební kostky.

Co se objevilo?

Jámový lom umožnil pohled do nitra magmatického tělesa nasavrckého plutonu, který má v těchto místech složitou zonální stavbu.

Dosavadní výzkumy potvrdily existenci dvou různě starých těles hornin (tzv. intruzí), které do sebe víceméně plynule přecházejí.

Starší je tvořená světlým středně až hrubozrnným granodioritem, který obsahuje často ostře ohraničené uzavřeniny tmavého granodioritu (barva je daná velkou hojností tmavých minerálů).

Mladší granodioritové těleso má jemnozrnnou strukturu a je homogenní, místy se v něm vyskytují větší agregáty (nahloučené krystaly) světlých živců.

Kromě toho jsou zde přítomné také četné žíly a žilky světlého aplitu a biotitického granitu.

Také je zde dokumentován výskyt minerálu pyritu (sulfid železa), který na tahových puklinách vytváří paprsčité útvary, podobné kresbám sluníčka.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná v centru obce Prosetín, při silnici Prosetín – Skuteč, v blízkosti kapličky.

I žula se směje… (fragmentované xenolity v žíle aplitu) (Daniel Smutek)