Kde jsme?
GPS: 49° 59′ 30.04″ N, 15° 33′ 56.33″ E
Nacházíme se v severní části Národního geoparku Železné hory, v místech, kde Železné hory přecházejí do plochého území Východočeské tabule. V blízkosti místa, kde se nacházíme, vycházejí na zemský povrch zajímavé výchozy hornin, v severním okolí obce Lipoltice v lesním porostu objevíme Lipoltickou skálu.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu původně sedimentárních hornin, které zde zanechalo prvohorní moře, patřící kambrickému a ordovickému útvaru.
Co tu bylo?
- 520 miliónů let
V kambriu, během prvního útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nacházelo na jižní polokouli, v místech mělkého moře a pevniny, které náleželo mikrodesce v blízkosti velkého kontinentu Gondwana. V mělkém moři, možná i v jezerech se usazovaly sedimenty, které vznikaly rychlým snosem materiálu z pevniny za pomoci hlavně vodní eroze. V moři se rychle rozvíjí život, zastoupený bezobratlými živočichy – trilobity, měkkýši, ramenonožci, houbami a medúzami.
- 490 miliónů let
V ordoviku, na počátku druhého útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nachází stále na jižní polokouli, v místech mělkého moře v blízkosti superkontinentu Gondwana. Podnebí bylo mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy, které ovlivňovaly kolísání hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy, rozvíjejí se zástupci trilobitů, ramenonožců a hlavonožců. Na dně žijí houby a koráli.
Co je tu dnes?
Nacházíme se v chrudimském paleozoiku, v místech, kde se stýkají dvě různě stará souvrství hornin. Mladší, výše uložené lipoltické souvrství, tvořící severní okolí Lipoltic a starší senické vrstvy, nacházející se v jižním okolí obce.
Stáří lipoltického souvrství je víceméně jasné, doložené zkamenělinami, které je řadí do nejstaršího ordoviku. O stáří senických vrstev se vedou diskuze, podle posledních výzkumů jsou kambrického stáří. Obě souvrství tvoří tzv. přeloučskou synklinálu, což je mísovitý útvar, který vznikl vlivem dalších horotvorných pochodů, při kterém se zohýbaly a rozlámaly původně víceméně horizontálně uložené vrstvy sedimentů.
Senické vrstvy jsou tvořeny převážně jílovitými a drobovými břidlicemi. Lipoltické souvrství je zastoupeno pískovci až slepenci, místy jsou ovlivněny další látkovou a teplotní přeměnou, pak hovoříme o křemencích. Křemence jsou velmi odolné horniny, které dobře vzdorovaly následnému obrušování a snižování povrchu. Proto v dnešní době tvoří v terénu výrazně modelovaný hřbet, v jehož vrcholových partiích tvoří skalní stěnu s akumulací balvanů, tzv. Lipoltickou skálu.
Co ovlivnil člověk?
Odolné horniny lipoltického souvrství byly dobývány v řadě místních lůmků, založených v morfologicky výrazném hřbetu, který se táhne v severozápadním okolí obce Lipoltice, směrem k Chrtníkům.
V místech bývalého lůmku u silnice z Lipoltic směrem na Podvrdy jsou odkryty zajímavé geologické fenomény.
Co se objevilo?
Senické vrstvy geologové studují již od konce 19. století. Vrstvy jsou zastoupeny v poměrně velkém území a jejich mocnost se odhaduje na několik set metrů. O charakteru sedimentů nebylo sporů, ustálil se názor, že se jedná o cyklické sedimenty s dvěma hlavními cykly sedimentace jemnozrnnějších břidlic, oddělených od sebe výraznými polohami drob (hrubozrnnější sedimenty). Velké diskuze způsobila otázka stáří sedimentů. Nejprve byly řazeny k ordoviku, po objevu trilobitové fauny na Paláci u Heřmanova Městce bylo jejich stáří opraveno na kambrium.
V místním lůmku jsou dobře odkryté světle zelené jemnozrnné břidlice, které patří senickým vrstvám. Vrstvy jsou vhodné pro další geologická bádání, při kterých by se daly využít nové metody výzkumu, jako je studium nejmenších organismů (mikropaleontologická analýza) nebo studium fyzikálních a chemických vlastností sedimentů (faciální analýza).
V neposlední řadě by bylo velmi zajímavé objevit nějakou zkamenělinu přímo na místě.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná při okraji zaniklého lomu, který se nachází při silnici z Lipoltic směrem na Podvrdy, asi 500 m od severozápadního okraje obce. Terénní práce obnášely vyčištění skalních stěn od vegetace, jejich okopání a omytí tlakovou vodou. Zároveň došlo k opravě přístupové cesty k samotnému geotopu.