Kde jsme?
GPS: 49° 44′ 41.91″ N, 15° 44′ 39.57″ E
Nacházíme se v jižním výběžku Národního geoparku Železné hory, na jihozápadním svahu Železných hor, který postupně upadá do Doubravské brázdy s klikatící se Doubravou. Severní okolí obce Kladruby u Libice skýtá důležité zdroje podzemní vody a je zde vidět ponorný potok.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, v jihovýchodní části české křídové pánve, která je zde zachována podél celého jihozápadního svahu Železných hor ve struktuře nazývané křída Dlouhé meze. Svrchnokřídové sedimenty zde byly modelovány tektonickými pochody do struktury velmi příznivé pro tvorby a využívání podzemních vod.
Co tu bylo?
- 95 miliónů let
V průběhu druhohor dochází k postupnému rozpadání velkého kontinentu Pangea na jednotlivé zemské desky, které se posunují po plastické astenosféře.
Ke konci druhohor (mezozoika) se nachází naše území na severní polokouli, stává se součástí euroasijské desky. Podnebí bylo velmi teplé, mluví se o skleníkovém efektu, který způsobil zvýšení hladiny moří, při kterém došlo k zalití velké části souší.
Ve svrchní křídě (části posledního útvaru druhohor) je naše území mělkým mořským průlivem, který postupně zalévá mělké a teplé moře. Nacházíme se v místech mělkého příbřežního pásma, místy písčitého, které bylo bohatě oživeno zástupci mlžů, plžů, korýšů a ryb. S nástupem záplavy docházelo postupně k prohlubování sedimentačního prostoru.
Co je tu dnes?
Podloží zájmové lokality je budováno sedimenty svrchnokřídového stáří, které tvoří výběžek české křídové pánve uložený podél jihozápadního svahu Železných hor jako křída Dlouhé meze. Jedná se o souvrství původně nezpevněných převážně mořských sedimentů, které postupem času prošly diagenezí (zpevněním).
Nejhlouběji uložené jsou pískovce a jílovce perucko-korycanského souvrství o mocnosti okolo 50 až 60 metrů, které pocházejí z cenomanu (první stupeň svrchní křídy).
Na nich jsou uloženy asi 30 m mocné slínovce a písčité slínovce bělohorského souvrství, které mají původ ve spodním turonu (nejstarší část druhého stupně svrchní křídy). Nejblíže k zemskému povrchu se nachází jizerské souvrství, tvořené tvrdšími prachovitými slínovci se spongilitickou příměsí, o mocnosti 50 až 70 metrů, které pocházejí ze středního turonu (prostřední část druhého stupně svrchní křídy).
Původně téměř horizontálně uložená souvrství, která zde zanechalo svrchnokřídové moře, byla následně postižená tektonickými silami, které způsobily jejich dnešní uložení. Sedimenty se rozpadly do jednotlivých ker a na tektonických liniích došlo ke vzájemnému pohybu těchto ker. Největší pohyb proběhl podél železnohorského zlomu, těleso Železných hor bylo vyzdviženo o několik set metrů.
Větší část sedimentů byla odnesena erozí a zbylá souvrství jsou mírně prohnutá a tvoří jednokřídlou strukturu, která je na straně k Železným horám omezená železnohorským zlomem.
Svrchnokřídové sedimenty mají v těchto místech příznivé charakteristiky pro tvorbu a pohyb podzemní vody. V jednotlivých souvrstvích se vyskytují horniny s kolektorskými vlastnostmi, které jsou víceméně přírodně odděleny horninami s izolačními vlastnostmi, pro podzemní vody téměř neprostupné.
Vytváří se v nich proto vícekolektorový hydrogeologický systém. Nejníže uložený kolektor A je vázán na pískovce cenomanského stáří, následuje kolektor B, který se vytváří v písčitých prachovcích spodního turonu a nejvýše je uložen kolektor C, vázaný na prachovité slínovce středního turonu. Pohyb podzemních vod je velmi ovlivňován tektonickými liniemi, které způsobují, že jednotlivé kry svrchnokřídových sedimentů mají svůj režim koloběhu podzemních vod, v okolí Kladrub byla vymezena kra Kladruby. Část podzemní vody v této kře také pochází z přilehlých krystalinických hornin, je přiváděna po tektonických liniích a v tomto případě se zde do svrchnokřídových sedimentů ztrácí voda z celého potoka, který přitéká od vrcholku Železných hor.
K odvodnění podzemní vody v tomto území docházelo převážně formou vrstevních a nebo přelivných pramenů.
Co ovlivnil člověk?
Pramenních vývěrů si všimli naši předkové a v druhé polovině 20. století začali zdejší vodu využívat pro vodárenské zásobování. V území byly vybudovány pramenní jímky, které využívají pro svádění podzemní vody gravitaci. V 80.tých letech 20. století byly tyto zdroje posíleny vrtanými studnami, které mají hloubku asi 80 metrů. Tato voda se již musí čerpat.
Co se objevilo?
Jímací území poskytuje kvalitní podzemní vodu a je využíváno pro zásobování vodárenské soustavy Chotěbořska a Havlíčkobrodska.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule umístěná v centru osady Kladruby, při příjezdové komunikaci, v blízkosti místní informační budky. Prameniště se nachází asi 500 m severovýchodně od tabule. Areál je oplocený a přístupný pouze se zástupci provozovatele.