Podhořany

Starohory (proterozoikum)

lokalita 2

Kde jsme?

GPS: 49° 56′ 14.16″ N, 15° 32′ 18.67″ E

 

Nacházíme se v severozápadní části Národního geoparku Železné hory přímo na strmém svahu Železných hor, odkud máme výhled směrem k západu, dolů do Čáslavské kotliny.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu přeměněných starohorních (proterozoických) hornin.

Stojíme na horninách, které vznikly v prastarém oceánu a posléze byly podrobeny horotvorným pochodům. Dnešní tvář krajiny významně ovlivnila stará zemská puklina (lineament).

Co tu bylo?

- 750 miliónů let

V průběhu starohor (proterozoika) se nacházelo toto území na jižní polokouli, kde bylo součástí moře v blízkosti pevniny Gondwany. V moři se usazovaly mohutné vrstvy jemnozrnných sedimentů, vlivem podmořské vulkanické činnosti docházelo k výlevům lávy.

- 554 miliónů let

Na konci starohor (proterozoika) dochází vlivem pohybu zemských desek ke kadomskému vrásnění. Uložené horniny jsou přeměněny, promíchány a zpevněny za pomocí horotvorných tlaků a teplot a vytvářejí pásemné pohoří. Pevné horniny jsou rozlámány, dochází ke vzniku zemských puklin – tzv. tektonických poruch, kterými občas proudí k zemskému povrchu roztavené magma.

- 25 miliónů let

V průběhu třetihor je naše území složené z pevných přeměněných hornin, které jsou místy pokryté uloženinami svrchnokřídového moře. Stalo se součástí euroasijské desky a doputovalo na severní polokouli. Horniny se nacházejí v nestabilním prostředí v blízkosti starého hlubinného zlomu, proto jsou hojně rozlámány a rozpukány.

Alpinské vrásnění v jihovýchodní části střední Evropy, které formuje Karpaty a Alpy je impulsem k obnovení pohybů horninových ker až o několik set metrů, dochází k odnosu pláště ze sedimentárních hornin.

Co je tu dnes?

Jihozápadní svahy v severozápadním cípu Železných hor, zhruba od Týnce n. L. po Třemošnici, jsou tvořeny přeměněnými horninami podhořanského krystalinika. Horniny se nazývají pararuly a svory, místy jsou v nich vložky amfibolitů. Většinou jsou tmavých barev, hlavně šedočerné, nachází se v nich lesklý minerál biotit (tmavá slída) a minerál granát, který má podobu červených zrnek a shluků. Při velkém zvětšení je vidět, že některé minerály jsou uspořádané jedním směrem (usměrněné). Tyto minerály jsou důkazem, že horniny pocházejí z míst, kde vznikly za vysokých teplot a tlaků, byly podrobeny tzv. regionální metamorfóze, která postihuje velká území. Odkud přesně pocházejí a jaký je jejich vztah k okolním horninovým celkům není zatím úplně objasněno, pravděpodobně se jedná o šupiny starých hornin utržených z hlubokého patra Českého masivu a postupně zavrásněné do hornin mladších.

Modelaci dnešní krajiny ovlivnila tektonická linie regionálního významu, která se ve východních Čechách na povrchu zemském projevuje v území od Týnce nad Labem po Krucemburk. Nazývá se železnohorský zlom. Je součástí tzv. labské linie, což je stará hluboká zemská puklina, probíhající ve směru SZ – JV (tzv. sudetský směr), která se skrývá pod mladšími sedimenty a táhne se až k Drážďanům.

Strmý jihovýchodní svah Železných hor je projevem tzv. saxonské tektoniky, která byla odezvou na alpinské vrásnění. Podél železnohorského zlomu došlo k pohybu horninových ker, kra Železných hor byla vyzdvižena o několik set metrů, zároveň rozlámána řadou příčných zlomů a starší proterozoické horniny byly přesunuty přes horniny mladší.

Co ovlivnil člověk?

Místní horniny jsou odkryty v opuštěném stěnovém lomu, který se nachází na severním okraji zástavby Podhořan. Těžená hornina byla používána jako kamenivo pro místní účely (budování cest apod.). Dnešní skalní stěna je vysoká asi 10 m.

Co se objevilo?

Matečnou horninu tvoří jemnozrnné biotitické ruly a amfibolity s tzv. porfyroblasty (většinou oblá zrna) granátů o velikosti několik milimetrů.

Na lomové stěně je dobře patrné silné tektonické postižení skály. Hornina je hustě deskovitě rozpukaná, desky byly vyvlečeny a uklánějí se strmě vzhůru.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule. Nachází se ve východní části obce Podhořany, při levé straně silnice č. 17 z Chrudimi do Čáslavi. Popisovaný lom je asi 100 m východně za posledním stavením, přístupný po místní komunikaci.

 

Výzdvih a přesmyk (Redtype, 2014)