Mrákotín

Prvohory (paleozoikum)

lokalita 19

Kde jsme?

GPS: 49° 48′ 34.73″ N, 15° 57′ 3.35″ E

 

Nacházíme se ve východní části Národního geoparku Železné hory, v místech nejvýchodnějšího výběžku Železných hor, které postupně přecházejí do Českomoravské vrchoviny.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, která je zde tvořena hlinskou zónou. Pozornost budeme věnovat výskytu hornin, vzniklým v silurském moři, ve kterých shodou náhod zůstaly zachovány prastaré, dávno vyhynulé mořské organismy.

Co tu bylo?

- 440 miliónů let

V siluru, v průběhu třetího útvaru prvohor (paleozoika) se nachází naše území na jižní polokouli, v blízkosti velké pevniny Gondwany. Je součástí pánve, která je občasně zatápěna mělkým, poněkud chladnějším mořem. Je v něm spíše kyselé prostředí, ve kterém dochází k uvolňování SiO2, který umějí zužitkovat přítomné mikroorganismy. Prostředí tohoto moře nejvíce vyhovuje drobným organismům, které vytvářejí kolonie rozmanitých tvarů – graptolitům.

- 350 – 300 miliónů let

Karbon a počátek permu (pátý a šestý útvar paleozoika) jsou neklidným obdobím velkých horotvorných pochodů (variské vrásnění). Postupně dochází ke srážce dvou kontinentů – severní Laurassie a jižní Gondwany a vzniká superkontinent Pangea. Naše území se stává součástí velkého pásemného pohoří, tzv. variscid, které se obloukovitě táhnou z míst dnešního Španělska přes jižní Anglii, Francii a Německo do střední Evropy, které se stanou pevným základem českého masivu. Horotvorné pochody zohýbají, rozlámou a posunou původně vodorovně uložené sedimenty a vyvolají velkou magmatickou činnost. Kromě výlevů lávy na povrch zemský vznikají velká magmatická tělesa uložená pod povrchem, která působí na své okolí teplem.

Co je tu dnes?

Horniny v okolí Mrákotína jsou součástí většího komplexu hornin, tzv. hlinecké zóny (hlinecké proterozoikum a paleozoikum). Původně to byly vulkanosedimentární horniny starohorního a prvohorního stáří, jejichž dnešní podoba je výslednicí následných horotvorných pochodů, které na ně působily tlakem a teplotou. Na Mrákotínsku můžeme uvidět vliv sousedního severního magmatického tělesa nasavrckého plutonu, který působil na své okolí hlavně teplem a způsobil kontaktní metamorfózu. V blízkém okolí je zachována poměrně unikátní přechodová řada kontaktně metamorfovaných hornin. Nejblíže k tělesu plutonu se nacházejí cordieritické rohovce a andaluzitové břidlice (rohovec je kompaktní upečená hornina, minerál andalusit potřebuje pro svůj vznik vysoké teploty), následují chiastolitové břidlice (krystaly minerálu ze skupiny silikátů chiastolitu – tmavě šedé sloupečky, se tvoří při nižších teplotách) a nejdále se nacházejí plodové břidlice (minerály chiastolit a cordierit tvoří dobře patrná zrna, matečná hornina vypadá jako kůže s puchýři). Poslední v řadě jsou téměř nepostižené jílovité břidlice.

Velmi zajímavé jsou horniny mrákotínského souvrství, což jsou tmavě šedé až černé grafitické břidlice s polohami velmi pevných silicitů a radiolaritů (přeměněná hornina, vzniklá nahromaděním křemitých schránek mikroorganismů). Obsahují v sobě dobře zachované zkamenělé kolonie silurských graptolitů, které na kameni vypadají jako kreslené symboly – odtud jejich název (Graptolitha = popsané kameny).

Co ovlivnil člověk?

Nacházíme se v krajině s velmi starým podložím, které bylo v průběhu věků podrobeno velkému odnosu a nyní je obroušené, zarovnané a místy zakryté sedimentárním pokryvem. Výskyt přirozených skalních odkryvů není velký a obvykle se váže na zalesněná místa, která rychle zarostou vegetací. Občas geologům pomáhají místa po starých lůmcích, ze kterých byl těžen kámen používaný pro místní účely (jako to bylo např. v lůmku na kopci jižně od obce). V dnešní době se tento prostor změnil k nepoznání, lomová stěna je zasucena a lom je porostlý vegetací. Další možností je sběr a zkoumání kamenů vynesených na zemský povrch hlubokou orbou okolních polí. Jsou to hlavně pole v okolí cesty k telekomunikační věži, jihozápadně od obce.

Co se objevilo?

První geologické studium Mrákotínska bylo provedeno ve 30. letech 20. století, kdy byly popsány základní druhy místních hornin a bylo učiněno jejich srovnání se stejně starými horninami, které se nacházejí na území mezi Prahou a Plzní (barrandien). Tehdy také byly objeveny zkameněliny graptolitů, bylo určeno jejich silurské stáří a byly srovnány s podobnou graptolitovou faunou, která se nachází v Německu.

V 50. letech 20. století probíhá geologické mapování, které ještě může využít odkrytou stěnu lomu. Fotografická dokumentace z té doby prozradí, že jednotlivé vrstvy hornin, které jsou tvořeny břidlicemi (tenčí silně rozpraskané vrstvy) a pevnějšími silicity (silnější, kompaktní a světlejší vrstvy) jsou velmi strmě, až kolmo uložené, místy se vyskytují i malé vrásy (ohnutí vrstev). V takto uložených vrstvách vidíme zkamenělý důkaz o síle horotvorných tlaků.

Na začátku 21. století proběhlo v okolí velké a detailní geologické mapování a při té příležitosti byly opět objektem zájmu místní graptoliti. Byli podrobně studováni za pomoci moderních zobrazovacích technik a bylo potvrzeno jejich silurské stáří.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byly zhotoveny dvě informační tabule, umístěné na návsi v centru obce Mrákotín. Pokud se vydáme jihozápadním směrem, po cestě mířící k lesu, kde se tyčí telekomunikační vysílač, najdeme v jeho okolí místa s výskytem břidlic s graptolity.

Graptoliti v břidlici od Mrákotína (Daniel Smutek)